Vinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.x
Příjemnou a bezpečnou jízdu vám přeje Autoškola Jaroslav Lunda
Příjemnou a bezpečnou jízdu vám přeje Autoškola Jaroslav Lunda
Příjemnou a bezpečnou jízdu vám přeje Autoškola Jaroslav Lunda
Příjemnou a bezpečnou jízdu vám přeje Autoškola Jaroslav Lunda
Příjemnou a bezpečnou jízdu vám přeje Autoškola Jaroslav Lunda

 

Jak zabránit srážce se zvěří a kdy si dát největší pozor?

 

Dopravních nehod, při kterých dojde ke srážce automobilu se zvěří, je v posledních letech evidováno přes 14 tisíc ročně. Toto číslo navíc rok od roku stoupá. Nehody, při nichž je viníkem zvěř, mohou mít různou podobu od škod na vozidle, zranění lidí či zvířat, až po zcela fatální následky. Přestože automobily jsou stále bezpečnější a následky nehod tudíž méně závažné než dřív, odborníci nabádají řidiče, aby nespoléhali na bezpečnostní výbavu svých vozidel a věnovali řízení maximální pozornost. Podle policejních statistik se v loňském roce stalo okolo 15 000 dopravních nehod, kdy došlo ke srážce automobilu s lesní zvěří. Nejpravděpodobněji hrozí na silnicích setkání se zvěří v časných ranních hodinách ještě před rozbřeskem, a dále za šera či stmívání. Zvěř se nejčastěji pohybuje po silnicích vedoucích lesem a podél polí. Správci komunikací v nejkritičtějších místech instalují pachové ohradníky, které by měly zvěř od přebíhání silnice alespoň částečně odradit. Na některých místech bývají instalovány ploty, ale to se týká většinou pouze komunikací dálničního typu. Nejúčinnější prevencí je snížení rychlosti pod hodnotu v daném místě povolenou – obzvláště tam, kde dopravní značka na zvýšený výskyt zvěře přímo upozorňuje. Žádná prevence nikdy není stoprocentní, existují však možnosti, jak riziko omezit. O předvídání a snížení rychlosti již řeč byla. Pokud řidič spatří překážku ve vzdálenosti 60 m, zastavit z rychlosti 90 km/h se mu nepodaří. Naopak při rychlosti 80 km/h činí dráha do úplného zastavení přibližně 55 m. Samozřejmě závisí na reakční době řidiče, povrchu vozovky, kvalitě pneumatik a dalších okolnostech, ale je nezpochybnitelné, že z nižší rychlosti se dá ledacos zachránit. Jako nezbytná podmínka se však ukazuje prudké brzdění, které některým řidičům dělá potíže. V kritické situaci je potřeba doslova nakopnout brzdový pedál a vší silou brzdit až do úplného zastavení. Pulzování v pedálu vlivem činnosti ABS vede některé řidiče k tomu, že ho podvědomě uvolňují – a to je právě ta největší chyba. Pokud není vyhnutí a hrozící střet nelze odvrátit, řidič by se neměl snažit srážce vyhnout. Nejlepší reakcí je prudké brzdění a současné držení volantu ve směru jízdy. Při srážce rychlostí 60 km/h působí průměrný divočák na auto silou asi 3,5 tuny. U jelena je dokonce 5 tun. Daněk se v této rychlosti při nárazu mění na 2,5tunové zvíře, srnec jehož hmotnost je maximálně několik desítek kilogramů na zvíře o hmotnosti 0,8 tuny. Moderní automobily mají takovou úroveň pasivní bezpečnosti, že náraz do zvířete běžně se vyskytujícího ve střední Evropě zvládnou bez jakýchkoliv následků pro posádku. Pokud řidič nebude uhýbat, realizuje srážku nejbezpečnějším možným způsobem. Naopak snaha vyhnout se kolizi většinou končí mimo vozovku, což v lese obvykle znamená náraz do stromu či případně pád ze stráně. Právě tak se odehrávají ty nejtěžší nehody s nejvážnějšími následky. Soudobé osobní automobily jsou vybaveny řadou elektronických systémů, které k jejich vysoké úrovni pasivní bezpečnosti přidávají notnou dávku aktivní bezpečnosti. Například systém Front Assist varuje řidiče při rychlostech od 5 do 210 km/h před hrozící kolizí a v případě potřeby vůz automaticky přibrzdí, resp. podpoří plné brzdění. Tento systém je navíc doplněn funkcí nouzové brzdy City určené zejména pro městský provoz v rychlostech od 5 do 34 km/h. Rovněž mohou pomoci adaptivní světlomety (např. systém Smart Light Assist), které optimalizují svícení předních reflektorů v závislosti na konfiguraci vozovky a podmínkách okolního provozu. Jenže tito jinak skvělí pomocníci paradoxně v těchto situacích nemusejí být řidiči ku prospěchu. Zvíře totiž málokdy stojí v cestě bez hnutí jako pevná překážka. Mnohem častěji náhle vyběhne z křoví či příkopu, a v takovém případě toho asistent moc nezmůže. Stejně tak intenzivní osvětlení způsobuje, že zvíře ustrne v silnici a přestane se chovat předpokládatelně. Proto experti  radí vhodně kombinovat dálková světla s potkávacími. Je-li zvěř nablízku, měl by řidič dálková světla manuálně deaktivovat a případné zaplašení provést klaksonem, nikoliv problikáním. To samozřejmě vyžaduje přímé zapojení lidského faktoru, adaptivní světlomety si s tím samy neporadí. A tak zde více než jinde platí: omezit rychlost, nespoléhat na asistenční technologie a být připraven k bleskurychlé reakci. Pokud už k nehodě dojde, je důležité nezpanikařit. Prvním úkonem by v takovém případě měla být kontrola zdraví posádky a případné volání záchranky. V případě, že nedošlo k žádnému zranění, přichází na řadu reflexní vesta a označení místa nehody trojúhelníkem. Nehodu je dále třeba zdokumentovat a ohlásit na Policii ČR. Mrtvé nebo zraněné zvíře v žádném případě nenakládat do vozu. Taková činnost, byť v dobré víře, je brána jako pytláctví. Za ten hrozí až pět let za mřížemi a pokuta 2000 Kč. K tomu soudy, kde tyto případy končí, připočítávají cenu sraženého zvířete, kterou společně s odborníky a policií stanovilo Ministerstvo zemědělství.  Kontaktovat pojišťovnu je vhodné přímo z místa nehody. Střet se zvěří obecně kryje havarijní pojištění, ale je potřeba myslet na spoluúčast. V praxi je výhodnější ke klasickému povinnému ručení sjednat doplňkové pojištění střetu se zvířetem. Mějte na paměti, že střet se zvěří je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Může se stát a to i ve městech, že srazíte volně pobíhajícího psa nebo kočku, tedy domácí zvířata. Na vesnicích to může být slepice nebo klidně kráva, která utekla z ohrady. V takovém případě můžete uplatňovat škodu u majitele zvířete, protože ten je ze zákona povinen zabránit jeho volnému pobíhání po silnici. Taková situace ale často končí u soudu, kde se řeší občanským zákoníkem. Je také dobré vědět, že pokud šlo například o asistenčního psa pro nevidomé, tedy pomocníka pro osobu se zdravotním postižením nebo slouží-li sražené domácí zvíře k výkonu povolání, nemusí majitel zvířete škodu hradit. Musí ale prokázat, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost.                                                                       

 

Kontakt

Jaroslav Lunda
ul. Hliníky 95
687 24 Uherský Ostroh
tel.: 572 151 411
mobil: 604 898 065
email: lunda.jarek@email.cz
skype: jarekl9569

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.