Zastavení a stání

 

Parkování ve městech se vzhledem ke stále zvyšujícímu se počtu vozidel stává náročnější disciplínou a každodenní zkouškou řidičského umění. Do něj samozřejmě spadá nejen manipulace s vozidlem v omezeném prostoru, ale také znalost pravidel silničního provozu – kde vůbec lze zastavit a stát, a kde to není radno ani zkoušet pod pokutou nebo hrozbou odtažení vozidla. Někteří řidiči se s tím již setkali. Pospícháte na schůzku, hlavu plnou starostí, čas schůzky se neúprosně blíží a nemáte kde zaparkovat. Nakonec vůz někam upíchnete a ve skrytu duše doufáte, že se nic nestane. Po návratu máte na jednom z kol botičku městské policie, nebo auto už dávno stojí na odtahovém parkovišti. Oba případy znamenají zbytečnou komplikaci, které lze jednoduše předejít. Na začátek krátké opakování pojmů. Zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu. Stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení. A konečně nesmíme zapomenout ani na poslední pojem – zastavit vozidlo – znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli řidiče. Zastavením a stáním se v zákonu o silničním provozu zabývá § 25 a 27. Pojďme se podívat, co je v nich stanoveno a kde je zastavení a stání naprosto v pořádku a kde je to naopak.

 

Při zastavení a stání musí každý řidič splnit základní podmínky. Zastavit a stát lze jen:

•  vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
• v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace,
• nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit ve druhé řadě. Při volbě takového parkování je však třeba mít na paměti, že se nemění následující pravidlo,
• při stání musí zůstat alespoň jeden volný jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.

Ale i přesto pozor! Místní úpravou mohou být v obci i mimo obec vyznačeny dovolené způsoby stání, nebo dokonce poloha vozidel. Tuto místní úpravu je samozřejmě nutné respektovat.

 

Na co si dát pozor při zastavování a stání

• Nezapomeňte, že při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s označením přepravy osoby těžce pohybově postižené musíte ponechat boční odstup nejméně 1,2 metru. Tento odstup je důležitý pro nastoupení a vystoupení osob, které mimo vozidlo používají invalidní vozík. Pokud uvedený odstup nevnímáte jako užitečný pro vozíčkáře a berete jej jen jako šikanu ze strany zákona, zkuste se na to podívat z druhé strany. Při menším odstupu vám vozíčkář při opouštění vozidla může poškrábat lak a to přeci nechcete. Stůjte proto od takto označených vozidel ještě dál a máte klid.
• Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy. Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při pohledu do zpětného zrcátka nezapomeneme na tzv. mrtvý úhel. Před vyjetím od chodníku musíme zkontrolovat situaci v zrcátku několikrát, tím nebezpečnost mrtvého úhlu eliminujeme. Přijíždí-li za námi vozidlo, může být lepší s levou směrovkou počkat, abychom přijíždějícího řidiče zbytečně nestresovali obavami, zda mu vjedeme do jeho jízdní dráhy či nikoliv.
• Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.

 

Místa, kde řidič nesmí zastavit a stát jsou v zákonu o silničním provozu definována takto:

• v nepřehledné zatáčce a její těsné blízkosti,
• před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
• na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním,
• na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru „T“ na protější straně vyúsťující pozemní komunikace. Vždy však musí zůstat volný prostor (2 x 3m) pro jízdu ostatních vozidel. Hranice křižovatky je místo, v němž začíná zaoblení okraje vozovky,
• v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
• na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi. V tunelu neplatí zákaz zastavení a stání v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou „Nouzové stání“; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,
• u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou „Zastávka autobusu…“ a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam kde taková značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou „Zastávka …“, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,
• v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku „Směrové šipky“ nebo „Nápis na vozovce“,
• ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
• v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,
• ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky „Podélná čára souvislá“ nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry,
• na mostě,
• před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
• na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno; zde ovšem pozor – na vyhrazené parkoviště pro vozidla zdravotně postižených osob je ostatním vozidlům bez tohoto označení vjezd zakázán,
• na tramvajovém pásu,na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou, na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel. Například si musíme uvědomit, že pravidla provozu platí i na účelových komunikacích. Ani zde nemůže být stojícím vozidlem ohrožena jízda ostatních vozidel,
• stání je zakázáno na dopravním okruhu označeném dopravní značkou „Okruh“ nebo „Změna směru okruhu“.

 

Kromě uvedených ustanovení zákona může být zastavení nebo stání zakázáno také svislou nebo vodorovnou značkou.

 

Vodorovné značky

• žlutá klikatá čára – je zakázáno stání
• žlutá čára souvislá u okraje vozovky – je zakázáno zastavení a stání
• žlutá čára přerušovaná u okraje vozovky – je zakázáno stání
• žluté zkřížené čáry – vyznačuje plochu na které řidič nesmí zastavit vozidlo

Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště. Nezapomeňte, že zákon umožňuje odtahy vozidel, která neoprávněně stojí na jakémkoli vyhrazeném parkovišti. Nechat odtáhnout takové auto může policista i strážník obecní policie. Vozidlo se odstraní vždy na náklady jeho provozovatel.